Býkov 2012

Setkání mladých vědeckých pracovníků "Naděje právní vědy"

(sekce právní dějiny)

Organizátor:            Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni       

Termín konání:         9. - 11.3.2012

Místo konání:           Zámecký statek Býkov u Plzně

V příjemném prostředí barokního zámeckého statku Býkov se již poněkolikáté konala konference, zaměřená na mladé vědce v oboru práva. Přestože letošní účast na mezinárodní konferenci byla trochu menší než v předchozích letech, mladí právníci z České republiky a ze Slovenska a také Polska a Německa byli rozděleni do několika tematických sekcí: z nichž sekce právních dějin byla jako tradičně nejpočetnější. Jednacím dnem byla sobota 10. března.  Jako součást konference proběhlo rovněž několik workshopů v rámci programu OP VK „Spolupracující právníci“ (v oborech obchodního práva, trestního práva a ústavního práva).

Jednání v sekci právních dějin v sobě obsáhlo jak doby nejstarší, tak i události 20. století a několik příspěvků reagovalo i na problémy po výtce současné, zejména na nový občanský zákoník. První vystupující JUDr. Michaela Knollová (MU Brno) představila v příspěvku nazvaném „Chetitské smlouvy vazalského typu na příkladu smluv s královstvím Amurru“ jak složitá byla mezinárodní pozice malého městského státu na pomezí dvou mocných říši – Egypta a Chetitské říše. Starověkou problematikou se zabýval i JUDr. Michal Šejvl, Ph.D. (ZČU Plzeň) s příspěvkem „Dvě tváře spravedlnosti: právně-mytologické poznámky k Thémis a Diké,“ který poskytl zajímavé zamyšlení nad funkcí (funkcemi) spravedlnosti jako takové a i nad samotnými kořeny pojmu „právo.“

Problematiku středověku a raného novověku reprezentovaly čtyři příspěvky. V první řadě Mgr. Magda Schusterová, LL.M. (Univesität Osnabrück) s příspěvkem „Kvazilenní vztah “adherentia“ a její zakotvení v učeném právu,“ která představila specifický druh vztahů pohybujících se na rozhraní spojeneckých smluv a lenních smluv prakticky v celé Evropě. Cílem příspěvku bylo mimo jiné i pokusit se nalézt informace o analogii v českém právu. JUDr. Vilém Knoll, Ph.D. (ZČU Plzeň) zase uvedl své kolegy do problematiky v českých zemích prakticky neznámé, když se zabýval otázkou práva na území tzv. křižáckých států ve Svaté zemi a v přípěvku: „Trestní právo křižáckých států“ představil tzv. Nábuluský kodex, výjimečnou památku z doby kolem roku 1122. JUDr. Marek Starý, Ph.D. (UK Praha) v příspěvku „Vendito ut empto ut vendito… statek Albrechtice jako součást Valdštejnova Frýdlantska“ se zabýval zvláštnostmi jedné kupní smlouvy, jež však z kontextu dané doby se ukázaly zcela pochopitelnými. Zajímavé srovnání pro současnou diskusi nad problematikou církevních restitucí nabídl JUDr. et Mgr. Václav Valeš, Ph.D. (ZČU Plzeň) s referátem „Majetkové vyrovnání mezi státem a katolickou církví po r. 1620.“

První část novověkého bloku byla téměř zcela v rukou kolegů ze Slovenska. Mgr. Peter Miklušičák (UK Bratislava) shrnul zásadní změny v oblasti trestní práva v 18. stol. v příspěvku „Osvietenské trestné právo Márie Terézie a Jozefa II.“ Jeho kolega z fakulty Mgr. Miroslav Lysý, PhD., ukázal v referátu „Origo gentis ako súčast právnej argumentácie v Uhorsku a v Čechách“, jak to může dopadnout, když se zákonodárce pustí do výkladu dějin. Do třetice z Bratislavské fakulty vystoupil JUDr. et PhDr. Tomáš Gábriš, PhD., LL.M., M.A., jehož řeč na téma „Trestnoprávne aspekty zápasu Slovákov za národné práva v Uhorsku“ provedla kolegy monstrprocesy se Slovenskými vlastenci a jejich pozadím. Poskytl tak mimo jiné srovnání, že jak čeští, tak i slovenští političtí vězni, měli ve vězení přelomu 19. a 20. století můžeme říci velmi slušné podmínky. Konečně Mgr. Tomáš Jablonecký (UK Praha) představil život a dílo významného právníka a odborníka na trestní právo Augusta Miřičky. Jediným neslovenským vystupujícím v této části byl Mgr. Petr Dostalík, Ph.D. (ZČU Plzeň), který nás s příspěvkem na téma „Mystický testament“ zavedl do práva římského, aby nás pak vrátil k právě přijatému občanskému zákoníku a ukázal, jak to může dopadnout, když je institut pouze převzat, aniž by byl jeho význam pochopen.

Odpolední blok pak zahájil Mgr. et Mgr. Ondrej Podolec, PhD. (UK Bratislava) příspěvkem „K legislatívnym základom postavenia menšinových jazykov a školstva na Slovensku v medzivojnovom období“ svým způsobem předznamenal další příspěvek Mgr. Jana Kazdy (MU Brno) o právním postavení Židů ve veřejném a hospodářském životě v Protektorátu Čechy a Morava. JUDr. Pavel Salák, Ph.D. (MU Brno) navázal na svůj příspěvek před několika lety na téže konferenci a věnoval se otázce „Právní regulace alejí okolo silnic od konce 19. do poloviny 20. stol.“ Na závěr vystoupil JUDr. et Mgr. Ondřej Horák, Ph.D. (UP Olomouc), který podobně jako Petr Dostalík upozornil na problémy, které mohou vzniknout z pouhého převzetí textu jiné právní úpravy bez hlubší znalosti jejího pozadí. V příspěvku „Nový občanský zákoník a právní tradice“ upozornil na poměrně problematickou konstrukci chápání držby, jako právního vztahu a osvětlil jeho historické pozadí u ABGB a Osnovy z roku 1937.

Závěrem je třeba poděkovat organizátorům, kteří i ve složité situaci dokázali připravit podmínky pro tuto konferenci tak, aby vše řádně fungovalo.

JUDr. Pavel Salák jr., Ph.D.

DNY PRÁVA 2011

V. ročník mezinárodní konference

Právněhistorická sekce: Ovlivňování sféry soukromého práva právem veřejným v minulosti

Sekce: Ovlivňování sféry soukromého práva právem veřejným v minulosti

Pořadatel: Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno, Veveří 70, Brno

Termín konání: 23. - 24. listopadu 2011

Odborný garant: prof. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc.

Organizační garant: JUDr. Pavel Salák, Ph.D

Sekce se zaměřila na zkoumání dobově podmíněných autoritativních zásahů do soukromoprávní sféry (do vlastnického práva, smluvní svobody, poměrů v rodině apod.), jako byly například pozemkové reformy, konfiskace, znárodnění, nucené podoby užívacích práv nebo dobové projevy péče státu o výchovu dětí, a na snahu o odstranění s tím spojených deformací. Analýze byly podrobeny také jednotlivé projevy přirozené publicizace právních řádů v minulosti.

Konference

"Vývoj soukromého práva na území České republiky"

Organizátor: Katedra dějin státu a práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Brno

Termín konání: 15. září 2011

Místo konání: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Veveří 70, Brno, 611 80

Konference

Místo konání: Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Termín konání: 2. - 3. června 2011

Ve dnech  2. – 3. 6. 2011 se pod záštitou ministra spravedlnosti České republiky Jiřího Pospíšila a předsedkyně Nejvyššího soudu Rakouské republiky Hon. Prof. Dr. Irmagard Grissové, konala na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci mezinárodní vědecká konference „200 let ABGB – od kodifikace k rekodifikaci českého občanského práva“.

Toto vědecké setkání je jedním z mnoha, která se zabývají letošním dvousetletým výročím ABGB. Toto olomoucké setkání připomnělo ještě jednu důležitou událost  akademického života, neboť si v těchto dnech připomínáme dvacet let od znovuobnovení činnosti Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Slavnostního zahájení konference se ujala prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc. (děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc. (rektor Univerzity Palackého v Olomouci), JUDr. Jiří Pospíšil (ministr spravedlnosti ČR) a Hon. Prof. Dr. Irmagard Grissová (předsedkyně Nejvyššího soudu Rakouské republiky).

Konference nebyla rozdělena do tradičních jednacích sekcí, ale jednalo se o plenární zasedání, kdy byli o přednesení příspěvků požádání přední čeští, rakouští a polští akademici a představitelé právní praxe.

Ve čtvrtek zahájil plenární zasedání prof. JUDr. Pavel Höllander, DrSc. (Ústavní soud ČR) plenárním tématem „Přirozené právo a ABGB, přirozené právo dnes“, kdy prof. Höllander přednesl příspěvek s názvem „Mezera v zákoně, § 7  o.z.o. a ryzí nauka právní (Poznámky k úvaze Franze Bydlinského)“. Prof. Höllander představil základní interpretační koncepci ryzí nauky právní, která je postavena na odmítnutí krajnosti kognitivistické i denacionalistické interpretační teorie. Dle Kelsena nemůže existovat vědecká metoda určující kritéria výběru jediné správné z mnoha možných interpretací. Pokud dojde ke konfliktu mezi dikcí zákona a intencí zákonodárce náleží oběma stejná váha, což znamená, že není vědecky rozhodnutelné, je-li právem to, co zákonodárce přijal jako právní normu, nebo to, co zamýšlel přijmout jako pravidlo chování. Tuto teorii pak představil prof. Höllander na příkladu ustanovení § 7 o.z.o.

Druhým plenárním tématem bylo „Česko a ABGB“, v rámci tohoto tématu vystoupil prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. (Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze) s příspěvkem na téma „Všeobecný občanský zákoník v československém právu 1918 – 1950“. Příspěvek mapoval osud ABGB v československém právním řádu od jeho recepce z rakouského práva v roce 1918 do jeho nahrazení občanským zákoníkem. Prof. Kuklík se zaměřil na tři hlavní otázky: recpece ABGB do československého právního řádu, legislativní pokusy o nový občanský zákoník a zásadní  reformy, které novelizovaly recipovaný občanský zákoník.

Třetí plenární téma se věnovalo „ABGB v rakouském pohledu“ na toto téma přednesl příspěvek O. Univ. - Prof. Dr. iur. Dr. h.c. Willibald Posch (Právnická fakulta, Univerzita Karla Františka, Graz, Rakousko). Prof. Posch představil ABGB jako jednu z nejstarších moderních kodifikací občanského práva střední a východní Evropy, která je dodnes platná. Z původního Všeobecného občanského zákoníku je v současné době ještě v platnosti 57% jeho původního znění.

Ve čtvrtém plenární bloku s názvem „ABGB a veřejné právo“ vystoupil s příspěvkem prof. JUDr. Jan Filip, CSc. (Právnická fakulta, Masarykova Univerzita, Brno) na téma „Obecný občanský zákoník a veřejné právo. Rakouská monarchie na cestě k modernímu státu“. Mottem tohoto příspěvku, který i tento příspěvek nejlépe definuje, byly slova R. Waltera „V budově této právnické fakulty jsou stále mnozí, kteří se domnívají, že základem rakouského práva je obecný občanský zákoník, a nikoli ústavní právo tohoto státu“.

Poslední plenární blok prvního konferenčního dne byl věnován tématu „ABGB a dnešní české právo“. V rámci tohoto bloku vystoupil Mgr. Michal Králík, Ph.D. (Nejvyšší soud ČR) s příspevkem na téma „ABGB a role českého soudce v proměnách času“. Příspěvek se věnoval dějinnými a společenskými souvislostmi  na jejichž podkladě byla definována rozhodovací role soudce v jednotlivých etapách vývoje Všeobecného občanského zákoníku.

Druhý konferenční den zahájilo plénární téma s názvem „ABGB a rekodifikace“. V rámci tohoto bloku vystoupil prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš (Fakulta právnická, Západočeská univerzita v Plzni) s příspěvkem na téma  „Inspirační síla všeobecného  zákoníku občanského v návrhu občanského zákoníku pro Českou republiku“. Prof. Eliáš ve svém příspěvku poukázal na jednotlivá právní řešení, která jsou obsažena v návrhu občanského zákoníku, která nacházejí inspiraci v ABGB. Ale také poukázal na ta místa, u kterých můžeme hovořit o doslovné recepci, např. ustanovení § 16 ABGB a znění ustanovení § 19 návrhu občanského zákoníku.

Druhý blok se věnoval tématu „Rakouské kodifikační tendence“, v tomto bloku vystoupil Hon. Prof. Dr. Johannes Stabentheiner (Právnická fakulta, Univerzita ve Vídni) s příspěvkem na téma „Projekt sukcesivní modernizace rakouského občanského zákoníku (ABGB) a odraz evropského vývoje ve smluvním právu“. Prof. Stabentheiner představil základní etapy změn, které měnily ABGB. Po celé první století od účinnosti zůstal text ABGB nezměněn. Později následovaly tři dílčí novely, jejichž výsledkem byla změna či úplně vynětí určitých pasáží z textu zákona. Tyto vyňaté pasáže byly přeneseny do speciálnách zákonů.  Prof. Stabentheiner představil i novinky, který čekají rakouský občanský zákoník, tak aby odpovídal nastalým ekonomickým, společenským a právním podmínkám.

Předposlední blok byl věnován tématu „Polsko a ABGB“. V tomto bloku přednesl svůj příspěvek prof. zw. dr. hab. Maksymilian Pazdan (Fakulta práva a administrace, Slezská univerzita v Katowicích). Příspěvek se zabýval vlivy rakouské právní kultury na polský právní systém, který se etabloval na počátku 20. století, kdy rakouské právo platilo v určitých částech Polska. Vliv rakouského práva nebyl jen ve formě zákonné úpravy, ale také v tom, že mnoho polských právníků získalo své právnické vzdělání právě ve Vídni nebo na univerzitách, které byly v rakouské části Polska (Krakow, Lvov).

Poslední příspěvek přednesla v bloku věnovanému „ABGB a rodinné právo“ prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc. (Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci). Příspěvek prof. Hrušákové nesl název „Rodinné právo ve světle společenských změn“. Prof. Hrušáková nás provedla úpravou rodiněprávních vztahů od ABGB až do dnešní doby, včetně úpravy de lege ferenda. Zmínila se o  kolisních normách mezinárodního práva soukromého a nařízení Brusel II., které se týkají stále častějšího problému, kterým je manželství mezi příslušníky různých států.

Miroslav Frýdek [1],[2]

[1] Tento příspěvek představuje výstup ze standardního grantového projektu GAP408/10/0363 „Vývoj soukromého práva na území České republiky“.

[2] Mgr. Miroslav Frýdek. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra teorie práva a právních dějin.Masarykova univerzita Právnická fakulta, Katedra dějin státu a práva a Ústav dovednostní výuky a inovace studia.

Termín konání: 30. června 2011

Místo konání: Právnická Fakulta MU, Brno

Organizátor: Právnická Fakulta MU, Katedra dějin státu a práva

Dne 30. 6. 2011 se za předsednictví vedoucího Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity prof. JUDr. Ladislava Vojáčka, CSc. a doc. JUDr. Karla  Schelleho, CSc. sešli doktorší studenti této katedry v oboru Dějiny práva a římské právo, aby představili své výzkumné závěry ze své badatelské práce.

Úvodní slovo pronesl prof. Vojáček, který zahájil první setkání tohoto druhy, které se bude konat dvakrát ročně a v jeho rámci budou doktorští studenti představovat své dílčí i úplné výsledky ze svých oborů.

Jako první vystoupila Ivana Stará se příspěvkem Několik poznámek k manželství v římském právu. Příspěvek se zabýval soužitím muže a ženy ve formě manželství ve starověkém Římě. Meritem předeseného referátu byl pohledu Ŕímanů a římského práva na manželství, které nebylo založeno na rovnosti, neboť manželství podle práva římského bylo uzavíráno především v zájmu muže, který si tímto zajišťoval pokračování svého rodu. Autorka ve svém výkladu zaměřovala pozornost také na druhy manželství, které určovaly právní postavení ženy, na zásnuby a zvyky, které provázely nejen zásnuby, ale také svatbu. Závěr referátu se věnoval možnými způsoby zániku manželství. Sama autorka v úvodu uvedla, že se jedná pouze o velmi krátký exkurz, neboť  téma je velmi rozsáhlé a podrobná analýza bude provedena jak v její disertační práci, tak je i v průběžně publikovaných příspěvcích a článcích.

Další přednášející byl Miroslav Frýdek, který přednesl příspěvek na téma Poena a multa v 21. titulu 47 knihy Digest císaře Justiniana. Přednášející provedl etymologický a juristický rozbor obou termínů (poena a multa), kdy upozornil na původní funkci trestu –poena jako obřadného očištění kolektivu od zločinu a zasvěcení pachatele božstvu, kdy tento termín má zřejmé kořeny v piaculu, které bylo v rámci soudního řízení nahrazeno procesní sázkou nazývanou sacramentum. Používání termínů poena a multa, pak přednášející provedl na exegezi 21. titulu 47 knihy Digest císaře Justiniana s názvem De termino moto, který se zabývá přemístněním mezních kamenů z polí.

Martin Cempírek přednesl příspěvek na téma Aplikace smlouvy nájemní na přepravu. V referátu nastínil  vývoj právní úpravy přepravy s přihlédnutím k používání institutu nájemní smlouvy na tuto oblast. Příspěvek je zpracován vývojově, souhrnně je rozebrána právní úprava smlouvy nájemní a pachtu zakotvená v ABGB. Zmíněn je také rozdíl mezi nájmem a pachtem, kdy oba tyto smluvní typy byla aplikovány na přepravu. V příspěvku je postihnut interpretační posun smlouvy nájemní a pachtu tak, jak byl zastáván prvorepublikovou právní vědou. Přednášející upozornil na dobovou praxi, v jejímž rámci docházelo k uzavírání smlouvy nájemní, kterou byl pronajat dopravní prostředek a pachtu dopravní koncese, kdy byl za účelem zisku „propachtován“ celý dopravní podnik. V závěru příspěvku je uvedeno základní srovnání smlouvy nájemní se současnou obchodněprávní úpravou smlouvy o nájmu dopravního prostředku zakotvenou v účinném obchodním zákoníku.

Lucie Bednářová Bendová vystoupila s příspěvkem na téma Mravnostní delikty v agendě C. k. krajského soudu v Olomouci v druhé polovině 19. století. Přednášející seznámila účastníky konference s agenou C. k. krajského soudu v Olomouci jako sborového soudu 1. instance a zároveň porotního soudu do jehož agendy patřily kromě jiných zločinů a přečinů také tzv. mravnostní zločiny. Přednášející představila vybrané přestupky, kterou jsou dochovány v trestních spisech tohoto soudu a které se týkají  přestupků „proti veřejné mravopočestnosti“, pokud byly spáchány v souběhu se zločinem nebo pokud souvisely se zločinem jiného pachatele. Přednesený příspěvek systematicky probral skutkové podstaty mravnostních zločinů, přečinů a přestupků stíhaných podle Trestního zákona z roku 1852.  K dalším představeným otázkám, kterým byl v rámci referátu věnován čas, je postoj, který zaujámalo C. k. státního zastupitelství v Olomouci k mravnostním zločinům a přestupkům.

Michal Škerle vystoupil s příspěvkem jehož název byl Politický proces s bývalými brněnskými sociálními demokraty – skupina Křepelka a spol. Příspěvek nás zavedl do 20. až 23. července 1955, kdy bylo před Krajský soud v Brně postaveno jedenáct bývalých členů a funkcionářů ČSSD. Všichni obžalovaní byli shledáni plně vinnými z trestných činů velezrady, vyzvědačství, neoznámení trestného činu a nadržování. Ve vyšetřovacích a soudních spisech byli tito obžalovaní označováni jako „pravicově smýšlející činitelé sociálně demokratické strany“ nebo častěji jako skupina „dr. Křepelky a spol.“ Přednášející seznámil nejenom s podrobnostmi tohoto soudního procesu, ale také s obdobnými procesy, s bývalými příslušníky Československé strany sociálně demokratické, která byla pro komunistickém puči v únoru 1948 sloučena s KSČ a tím v podstatě zlikvidována. Tato vlna perzekuce sociálních demokratů časově spadala do tzv. tažení proti „sociáldemokratismu“, zahájeným po červnových demonstracích v roce 1953. V rámci těchto procesů bylo odsouzeno několik set sociálních demokratů.

Poslední přednášející byla Katarína Fedorová, která vystoupila s příspěvkem s názvem Postavenie a úlohy advokácie v súdnej reforme cára Alexandra II. Přednesený příspěvek se zabýval působením advokacie, tzv. přísežných pověřenců, kteří byli inkorporováni do ruské soudní praxe soudní reformou ruského cara Alexandra II, která byla provedena v roce 1864. Profesionální právní zastoupení (advokacie) byla pro carské Rusko úplně novým institutem, jak z hlediska jeho obsahu, tak i formy. Autonomie advokacie, relativní nezávislost na státní moci, princip volitelnosti a zodpovědnosti přinesly do soudní síně nový element, který se  v praxi velmi osvědčil především v politických procesech s obžalovanými z trestních činů proti státu. V těchto soudních procesech hráli velmi důležitou roli právě advokáti jako obhájci, kteří si vysloužili značnou nevoli ze strany státní moci. Přednášející představila zákonné kontrareformy, které byly reakcemi na dobře odvedenou práci obhájců v rámci politických procesů, které byly přijaty v 80-tých  a 90-tých letech 19. století. Tyto reformy vedly ke značenému omezené demokratického institutu advokátů. Zánik působení advokátů byl ukončen tzv. Soudním dekretem, který byl vydán po Říjnové revoluci.

Miroslav Frýdek [1],[2]

[1] Tento příspěvek představuje výstup ze standardního grantového projektu GAP408/10/0363 „Vývoj soukromého práva na území České republiky“.

[2] Mgr. Miroslav Frýdek, Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra teorie práva a právních dějin. Masarykova univerzita Právnická fakulta, Katedra dějin státu a práva a Ústav dovednostní výuky a inovace studia.

Termín konání: 13.-14. května 2011

Místo konání: Právnická Fakulta MU, Brno

Organizátor: Právnická Fakulta MU, Katedra dějin státu a práva

V polovině května se na právnické fakultě MU uskutečnilo další pravidelné setkání právních romanistů České a Slovenské republiky. Na setkání dorazili zástupci všech českých a většiny slovenských veřejnoprávních právnických fakult od Plzně až po Košice. Na pátečním slavnostním zahájení přivítal účastníky jménem právnické fakulty proděkan Petr Mrkývka, který  zavzpomínal na svou vlastní zkoušku z římského práva, jménem organizátorů pak promluvil prof. Ladislav Vojáček jako vedoucí katedry a doc. Michaela Židlická jako garantka oboru římské právo.

Téma letošní konference bylo zaměřeno na procesní prostředky, nicméně vedle samotných tematických příspěvků byl první jednací blok zaměřen na výuku římského práva.  Doc. Michaela Židlická /MU/ se věnovala obecně významu výuky římského práva a David Falada /UK Praha/ pak představil své práce na prezentaci recepce římského práva v Evropě.

První blok věnovaný tématu konference zahájil prof. Peter Blaho /Trnavská univerzita/, který se ve svém příspěvku věnoval konkurenci žaloba v souvislosti s condictio ex causa furtiva. I dalšími vystupujícími v tomto bloku byli představitelé slovenských fakult. Róbert Brtko  /Univerzita Komenského Bratislava/představil tradičně spory Sabiniánů a Prokuliánů, tentokrát o povaze noxálních žalob. Osobním a věcným žalobám zástavního věřitele se věnoval Peter Mach /Trnavská univerzita/ a jeho kolega Vojtech Vladár pak svou pozornost obrátil do středověku na Actio spolii v kanonickém právu.

Odpolední blok pak byl zcela v rukou účastníků z Čech a Moravy. Doc. Jiří L. Bílý /UP Olomouc, Univerzita Komenského Bratislava/ navázal časově na poslední příspěvek dopoledního bloku a věnoval se recepci actiones in duplum ve středověku a novověku. Otázce, zda negatorní a negativní žaloba jsou jedno a totéž, nebo dvě různé žaloby se ve svém příspěvku Několik poznámek k ochraně služebností věnoval Jan Šejdl /UK Praha/. Problematice zastoupení a otázce koho v tomto případě žalovat se věnoval v příspěvku Actio institoria Petr Dostalík /UP Olomouc, ZČU Plzeň/.

V posledním bloku pak vystoupil prof. Michal Skřejpek /UK Praha/, který pátral po původu kondikcí. Konečně na závěr vystoupil Miroslav Frýdek /UP Olomouc/, který se zamýšlel nad významem obratu preatora: „IN FACTUM ACTIONEM DANDAM“ na rozsah náhrady v případě prodaného koně, u nějž se později ukázalo, že šlo o věc extra commercium.

Další program pak již pokračoval rozhovory a výměnou zkušeností a neformální večeří. Konference vedle zajímavých příspěvků přinesla i možnost výměny zkušeností s výukou a zejména přispěla k představení některých mladých asistentů či doktorandů věnujících se římskému právu a jejich vzájemném seznámení se s ostatními v oboru. Ve sborníku se pak budeme moci těšit nejen na příspěvky, které zazněly, ale i na další, zejména z pera právě těchto mladých romanistů.

JUDr. Pavel Salák, Ph.D.

Mezinárodní kolokvium k 260. výročí narození Franze von Zeillera

a dvěma stoletím všeobecného zákoníku občanského

Termín konání:         12. - 14. ledna 2011

Místo konání:           Fakulta právnická Západočeské Univerzity v Plzni, Sady Pětatřicátníků 14, 306 14 Plzeň 

Organizátor:            Fakulta právnická Západočeské Univerzity v Plzni

Organizační tým:      JUDr. Alena Rundová, Ph.D., LL.M.; JUDr. Vilém Knoll, Ph.D.

Ve dnech 12. – 14. ledna 2011 pořádala Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni mezinárodní kolokvium s názvem: „Kodifikační geneze soukromého práva a její myšlenkové zázemí“. Jednalo se o společnou akci Katedry právních dějin, Katedry teorie práva a Katedry soukromého práva a civilního procesu. Toto kolokvium bylo určené zejména k setkání a prezentaci názorů mladých akademických a vědeckých pracovníků (doktorandů a postdoktorandů). Toto setkání bylo první konferencí s právně historickým zaměřením, které nás v roce 2011 čekají. Plzeňské mezinárodní kolokvium bylo uspořádáno u příležitosti 260. výročí narození Franze von Zeillera - slavného rakouského právníka, rektora vídeňské univerzity a především hlavního redaktora rakouského občanského zákoníku. Druhým impulzem k uspořádání tohoto kolokvia představovalo uplynutí 200 let od vzniku jedné z nejvýznamnějších kodifikací občanského práva, všeobecného občanského zákoníku (Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch).

V souvislosti s aktuálně dokončovaným návrhem nového občanského zákoníku v České republice a kodifikačním vývojem na poli soukromého práva v dalších zemích Visegrádské čtyřky se tak naskytla výjimečná možnost interdisciplinárního odborného setkání, přičemž cílem plzeňského mezinárodního kolokvia mladých právních vědců byla odborná diskuse ke kodifikační genezi soukromého práva a jejímu myšlenkovému zázemí.

Garanci nad touto prestižní akcí převzali zástupci z jednotlivých pořádajících kateder, a to: Prof. JUDr. PhDr. Karolina Adamová, DSc., Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš  a JUDr. Tomáš Sobek, Ph.D. První den kolokvia náležel uvítání účastníků pocházejících z pěti evropských zemí (ČR, SR, Polska, Švýcarska a Španělska), kterého se ujali hlavní organizační garanti JUDr. Alena Rundová, Ph.D., LL.M. a JUDr. Vilém Knoll, Ph.D.. Druhý a hlavní konferenční den byl zahájen úvodním blokem přednášek, které pronesli významní hosté kolokvia. Mezi ně patřil Prof. Dr. iur. Dr. h.c. Ernst A. Kramer, emeritní profesor soukromého práva basilejské univerzity, který se ve svém příspěvku věnoval odkazu § 7 ABGB na „přirozené zásady právní“, přičemž se zamyslel nad možností vyplňování mezer v právu právě prostřednictvím právních zásad a provedl srovnání, jakým způsobem je tato problematika řešena v občanských zákonících vybraných evropských zemí. Poté se prof. Karolina Adamová, vedoucí Katedry právních dějin ZČU, zabývala podílem Franze von Zeillera na pracích na Všeobecném občanském zákoníku z roku 1811, přičemž účastníkům kolokvia přiblížila jeho život, jakož i jeho podíl na kodifikačních pracích. První blok uzavřel prof. Karel Eliáš, který přednesl svou úvahu nazvanou „Kotva v postmoderním chaosu? K justifikaci návrhu českého občanského zákoníku“; účastníci tak byli seznámeni s postupem prací na nové české občanskoprávní kodifikaci, jakož i s některými problémy, se kterými se autor nového občanského zákoníku musel v minulosti potýkat.

Další příspěvky účastníků kolokvia byly odpřednášeny chronologicky v několika blocích. V prvním bloku se Karel Beran z Právnické fakulty UK zabýval pojmem „morální osoby“ v kodifikačním úsilí 18. století, přičemž zdůraznil, že ABGB pojem právnické osoby jako takový neznal. ABGB používal jako právní termín pojem „morální osoby“, avšak nikoli pouze ten. Beran souhrnně konstatoval, že ABGB hovořil o morální osobě v devíti paragrafech, a pokud rozšíříme pojem morální osoby i o obce, lze celkově mluvit o dvanácti ustanoveních. Martin Cempírek z Právnické fakulty Masarykovy univerzity pojednal o právní úpravě smluv k zajišťování přepravy, přičemž význam ABGB na uskutečňování přepravy přiblížil na obchodních vztazích s rakouskou armádou a jejími dodavateli na příkladu tažení z roku 1812, kdy se rakouský armádní sbor účastnil společně s francouzskou armádou tažení do Ruska.  Zbytek prvního bloku patřil přednášejícím z Olomoucké Právnické fakulty. Petr Dostalík upozornil ve svém příspěvku, věnovanému řeckým vlivům v ABGB - Lex Rhodia de iactu, na často opomíjenou skutečnost, že samotné římské právo, ostatně jako celá římská kultura, bylo pod řeckým vlivem, a že některé pojmy a ideje, které se dnes považují za neodmyslitelnou součást právního myšlení, nejsou původem římskoprávní, ale římské právo nám pouze zprostředkovalo starší normy řeckého práva, jako tomu bylo např. v případě tzv. rhodského zákona. Vztahem římského práva a ABGB se zabýval Miroslav Frýdek, který přišel s analýzou kodifikací římského práva, o kterých můžeme ve starověkém Římě hovořit až v těch okamžicích: kdy bylo nutné „mít po ruce“ sepsaná právní pravidla, v době, kdy bylo zapotřebí změnit zaběhnuté obyčeje nebo s právem seznámit širší veřejnost, tedy seznámit s právem všechny jeho adresáty, což je především výsledkem tzv. neklidu – stasis – v obci.  Přednášející představil římské právo jako souhrn několika normativních řádů práva kviritů, práva národů, práva honorárního, práva přirozeného a jurisprudence, který překonal několik století díky živé tvorbě práva bez nutnosti velké kodifikace. M. Frýdek položil otázku, proč se tady po zániku starověkého římského impéria již nikdy nesladily všechny právní živly: právo kviritů, právo národů, právo honorární, právo přirozené a jurisprudence do úžasného bezmezerovitého právního systému? Tento soulad mezi živly byl nahrazen novým živlem nazvaným „velké kodifikace“, jehož myšlenkové zázemí představil na sporu mezi Savignym a Thibautem. První blok zakončila Kamila Bubelová, která se věnovala římskoprávnímu institutu usufruktu. Chtěla tak účastníkům kolokvia zprostředkovat podstatu usufruktu tak, aby vynikl jeho význam v římském právu a jeho mimořádná inspirační síla pro dnešní dobu. Na příkladech z Digest ukázala možnou cestu k hledání hranic mezi změnami, jež přirozeně patří k užívání a požívání věci, a změnami, které již způsobují zánik práva (salva rei substantia).

Druhý blok náležel zahraničním přednášejícím. Jako první vystoupil Tomáš Gábriš z bratislavské Právnické fakulty s příspěvkem „Snahy o revizi ABGB v procesu unifikace československého práva v letech 1918 – 1938“ následovaný Adriánou Švecovou z Trnavy, která posluchačům přiblížila snahy o kodifikaci občanského práva v Uhersku v 19. a 20. století, přičemž těžiště svého výkladu věnovala oblasti dědického a manželského majetkového práva. Alberto Iglesias Garzón z madridské univerzity seznámil přítomné se základními koncepcemi soukromého práva ve Španělsku před přijetím Code Napoleon. Grzegorz Smyk z Lublinské Právnické fakulty zakončil druhý blok příspěvků pojednáním o Code Napoleon v 19. a 20. století v Polsku.

Závěrečný blok druhého konferenčního dne zahájil Miroslav Černý z Právnické fakulty ZČU pojednáním o vlivu kanonického práva na český právní život pozdního středověku, přičemž poukázal na skutečnost, že v Čechách hrálo kanonické právo mnohem významnější roli než právo římské. Právní systém kanonického práva zde byl přítomný nejenom jako soubor pravidel, řídících chod rozsáhlé církevní instituce, ale ve svých postupech a metodě byl i základním vodítkem pro fungování veškeré církevní i světské autority. Vilém Knoll z hostitelské instituce se ve svém příspěvku zabýval problematikou instestátní dědické posloupnosti před vydáním Obnoveného zřízení zemského. Na základě rozboru dobových pramenů prezentoval postupné rozšiřování intestátní dědické posloupnosti na úkor zúžení práva odúmrti. Na něj navázal Václav Bednář s příspěvkem „Odkaz – téměř zapomenutý institut dědického práva“. Bednář pojednal o institutu odkazu nejen v historické perspektivě, ale věnoval pozornost i využití tohoto tradičního institutu v současné době, a to zejména s přihlédnutím k návrhu nového občanského zákoníku. Ondřej Horák z olomoucké Právnické fakulty se věnoval genezi ustanovení o výkladu zákona při kodifikaci soukromého práva v letech 1753 – 1937, tedy od zahájení prací na česko-rakouském Codexu Teresianus přes § 6 a 7 ABGB až po osnovu československého občanského zákoníku z roku 1937. Zároveň zmínil s tím spojené názory dobové právní vědy, zvláště meziválečných civilistů – profesorů Jana Krčmáře, Vladimíra Kubeše, Františka Roučka, Jaromíra Sedláčka, Emila Svobody a Ernsta Swobody. Druhý konferenční den zakončil Václav Valeš z plzeňské Právnické fakulty, který věnoval pozornost historickému majetku církví, přičemž se zabýval popisem majetkových křivd, způsobených v období 1948 - 1989 církvím a obcím. V souvislosti s jejich zmírněním po roce 1989 věnoval Valeš zvláštní pozornost problematice kolize zájmů uvedených subjektů a způsobu jejich řešení. Z občanskoprávního hlediska se zabýval řešením otázky nabývání vlastnického práva obcemi a církvemi zákonem, přičemž využil platnou právní úpravu a judikaturu Ústavního soudu ČR.

Třetí konferenční den byl rozdělen na dva bloky přednášek. První blok zahájil Jaromír Tauchen z Právnické fakulty Masarykovy univerzity příspěvkem pojednávajícím o základních ideologických východiscích nacistického „soukromého“ práva jako vzoru pro právo protektorátní. Účelem tohoto příspěvku bylo poukázat v obecné rovině na základní východiska nacistické ideologie a nacistické právní teorie v oblasti „soukromého“ práva; posluchači si tak mohli udělat představu o tom, jaké principy a zásady částečně protektorátní právo obsahovalo a jaké by byly bezesporu do protektorátního právního řádu zavedeny, pokud by v roce 1945 nedošlo k porážce nacismu. Antonín Sýkora z Vysoké školy Karlovy Vary se věnoval hlavním zásadám šlechtického dědického práva podle Obnovených zřízení zemských, Deklaratorií a Novel. Třetím přednášejícím byl Tomáš Pezl z Právnické fakulty ZČU, který pronesl velmi zajímavé pojednání o židovském civilním právu. Pezl zdůraznil, že židovské právo není možné považovat jen za čistě náboženský systém práva, ale i za systém, který má velmi výrazný přesah mimo jiné i do práva civilního. V příspěvku se zaměřil jednak na prameny židovského práva, jakož na některé vybrané instituty tohoto právního řádu, zejména pak na ty, které mají své vyjádření v současném civilním právu. Závěr prvního bloku náležel Petře Skřejpkové z Právnické fakulty UK, která přítomné seznámila s pokusy o unifikaci soukromého práva v období první Československé republiky, které velmi precizně shrnula do šestnácti problémových okruhů.

V druhém bloku závěrečného dne představila Kamila Kedzierska z krakovské Právnické fakulty neevropské kodifikace soukromého práva na příkladu Čínské lidové republiky. Daniel Krošlák k trnavské Právnické fakulty analyzoval se svém příspěvku proces kodifikace BGB a zamyslel se nad tím, zda tento proces může být inspirací pro rektifikaci slovenského občanského zákoníku. Poslední tři příspěvky pronesli zástupci domácí hostitelské instituce. Jindřich Psutka zmínil některé základní odlišnosti v úpravě náhrady škody v dosud platných občanských zákonících na našem území; Antonín Stanislav se zabýval problematikou dovolání v o.s.ř. a s tím spojenými úvahami de lege ferenda a konečně Alena Rundová zakončila třídenní kolokvium analýzou ideologických východisek vývoje občanského práva po roce 1948 se zaměřením na institut vlastnictví.

Jak již bylo výše uvedeno, plzeňské mezinárodní kolokvium bylo první akcí uspořádanou u příležitosti 200. výročí od vydání ABGB. Doufejme, že i ostatní konference pořádané ostatními právnickými fakultami v roce 2011 budou pro právnickou veřejnost přínosem, jako tomu bylo v případě té plzeňské. Přednesené příspěvky z tohoto mezinárodního kolokvia budou recenzovány a publikovány ve sborníku Acta historico-iuridica Pilsnensia, takže se s jejich zněním bude moci seznámit i širší veřejnost.

Jaromír Tauchen,[1] Miroslav Frýdek[2]

[1] JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D., LL.M.Eur.Integration (Dresden), Katedra dějin státu a práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Brno.

[2] Mgr. Miroslav Frýdek, Katedra teorie práva a právních dějin, Právnická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci.

DNY PRÁVA 2010

IV. ročník mezinárodní konference

Právněhistorická sekce: Proměny soukromého práva

Sekce: Proměny soukromého práva

Pořadatel: Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno, Veveří 70, Brno

Termín konání: 10. - 11. listopadu 2010

Odborný garant: doc. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc.

Organizační garant: JUDr. Pavel Salák, Ph.D

Právněhistorická sekce mezinárodní konference Dny práva 2010 byla zaměřena na téma Proměny soukromého práva.  Do sekce bylo přihlášeno dvacet dva účastníků, z České republiky, Slovenska, Rakouska, Maďarska a Ruska. Jednání samotné bylo rozděleno do tří bloků.

V prvním bloku se představili zahraniční přednášející :  doc. Pál Sáry z univerzity v Miskolci přednesl příspěvek na téma Právní úprava rozvodu v císařském Římě. Následoval prof. Christian Neschwara z Ústavu právních dějin Vídeňské univerzity, který se věnoval problematice podkladů pro přípravu kodifikace soukromého práva v 18.stol. v habsburské monarchii. S přípěvkem dr. Balásze Pálvölgyiho /univerzita v Györu/ se posluchači přesunuli do počátku 20. stol. Velká migrační vlna směřující do USA se na přelomu 19. A 20. stol. dotkla i Rakousko-Uherska, především jeho uherské části. Právě otázce smluvní svobody podle migračního zákona z r. 1903 se věnoval tento příspěvek.

Druhý blok byl věnován odrazu římského práva v moderních občanských zákonících. Prvním přednášejícím byl Mgr. Miroslav Frýdek z Univerzity Palackého v Olomouci, který se věnoval srovnání odpovědnosti za vinu a výsledek v římském právu a moderních kodifikacích. Následovaly dva příspěvky věnované věcným právům k věci cizí. Mgr. Jan Šejdl, doktorand na právnické fakultě Univerzity Karlovy, představil příspěvek Služebnosti a jejich (ne)proměny.  Konkrétní služebnosti Usufructu a jeho návratu do českého práva, se pak věnovala JUDr. Kamila Bubelová  z právnické fakulty Univerzity Palackého z Olomouce. Posledním zástupcem tohoto bloku byl JUDr. Pavel Salák z domácí právnické fakulty Masarykovi univerzity, který představil proměny, jimiž ve 20. stol. prošel institut odkazu, s jehož návratem do českého právního řádu počítá chystaná kodifikace občanského práva.

V posledním bloku pak vystoupili opět tři přednášející.   Přípěvek JUDr. Lenky Bezouškové posluchače odvedl z Evropy do arabského světa, neboť se věnoval problematice soukromoprávních kodifikací v islámských zemích. JUDr. Hana Kelblová z Ústavu práva a humanitních věd z Mendlovy univerzity v Brně nás pak naopak vrátila zpět a věnovala historickému vývoji za právní vady věci v českých zemích.  Právní úpravě přepravy nebezpečného zboží a jejím změnám v průběhu 18. Až 21. stol. se věnoval příspěvek Mgr. Martina Cempírka, doktoranda na katedře dějin státu a práva právnické fakulty MU. Těmito příspěvky bylo ukončeno jednání v sekci, nicméně diskuse ještě nadále pokračovala v neformálním duchu. Na příspěvky ostatních účastníků, které nezazněly, se můžeme těšit v písemném zpracování ve sborníku.

Jakkoliv šlo o sekci historicko-právní, zejména druhý blok sekce ukázal, že řada otázek stále je a bude aktuální a znalost vývoje jednotlivých právních institutů a jejich významu v právu bude hrát i do budoucna velkou roli.

JUDr. Pavel Salák jr.

Letní škola: Trestní právo v proměnách věků 

Organizační výbor:

JUDr. Pavel Salák, Ph.D.; JUDr. et Bc. Jaromír Tauchen, Ph.D., LL.M.Eur.Integration (Dresden); JUDr. Eva Žatecká, Ph.D.;

Mgr. Miroslav Frýdek

Termín konání:         21. - 24. září 2010

Místo konání:           Právnická fakulta MU v Brně, Veveří 70, Brno

Organizátor:            Katedra dějin státu a práva, Právnická fakulta MU

V září 2010 se konala na Právnické fakultě Masarykovy univerzity další letní škola tentokrát s názvem "Trestní právo v proměnách věků". Stejně jako minulý rok ji pořádala Katedra dějin státu a práva ve spolupráci s Katedrou trestního práva.

Letní škola byla určena všem studentům právnických fakult magisterských popř. bakalářských, či doktorských programů. Jejím cílem bylo studentům poskytnout určitý přehled o vývoji trestního práva od nejstarších dob až do r. 1989. Letní škola nebyla zaměřena pouze na české a československé právní dějiny, ale i na římské právo popř. právo jiných evropských států. Vedle souhrnných příspěvků zazněly i přednášky věnující se určité specifické problematice. V rámci letní školy byla pořádána prohlídka hradu Špilberg, jakož i projekce filmů s trestněprávní problematikou.

Jaromír Tauchen

Olomoucké právnické dny

Mezinárodní věděcká konference

Organizátor:            Právnická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci       

Termín konání:         27. až 28. května 2010

Místo konání:           Právnická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci  

Ve dnech 27. a 28. 5. 2010 se na právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci konal 5. ročník Olomouckých právnických dnů.  Letošního ročníku se účastnilo přes sto padesát účastníků z České republiky i ze zahraničí. Jednání bylo rozděleno do osmi sekcí, kde každá sekce měla své téma, na které pak měli být jednotlivé příspěvky zaměřeno. 

Sekce teorie práva a právních dějin si za téma zvolila: „Spory a polemiky v právní vědě.“  Zatímco první den jednání vystoupili především právní teoretici, v pátek převládaly příspěvky právních historiků a romanistů.

Výběr příspěvků byl poměrně široký. Zahrnoval v sobě pochopitelně některé kauzy či slavné soudní spory / L. Vojáček : Některé aspekty kauzy Karel Pergler, M. Frýdek: Ciceronova procesní taktika  ve Verrově případu – hanba soudcům, kteří by nechtěli vynést rozsudek/.  Další příspěvky byly zaměřeny na některá sporná témata /K. Bubelová:  Dědické spory v justiniánských Digestech, V. Knoll: Říšský soudce nebo český purkrabí? Polemická poznámka k tradovaným názorům z chebských dějin, P. Salák: Z tvého zlata prsten... – locatio-conductio versus emptio-venditio/. Další část pak byla zaměřena na spory jednotlivých osobností právní vědy, přičemž ne vždy šlo o spory jen čistě vědecké /N. Štachová, Theodor Saturník – mediální hvězda? Odvrácená tvář sporu o dějiny slovanského práva, P. Dostalík:  Obligační, nebo věcně-právní účinky pachtu? Spor mezi F. Weyerem a M. Boháčkem, O. Horák: „Musím vám říci, že si připadám jako nejmladší dcera Learova...“Jan Krčmář, Jaromír Sedláček a jedno skrývané napětí prvorepublikové civilistiky /. Konference ukázala, že i věci, jež se zdají být zcela jasné, mají za sebou pozadí plné otázek s různými nečekanými možnostmi odpovědí. Tak tomu bylo např. u příspěvku V. Valentové: Kdy vznikla první Československá republika?

Konference proběhla v přátelském duchu a témata, jež byla přednesena vyvolala živou diskusi. Navíc ukázala, že některé otázky a problémy nejsou zdaleka jen záležitostí dějin. Je třeba poděkovat organizátorům celé konference a především pak organizátorce sekce teorie práva a právních dějin K. Bubelové za příjemnou a inspirativní atmosféru.

Pavel Salák jr.

Býkov 2010

setkání mladých vědeckých pracovníků (sekce právní dějiny)

Organizátor:            Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni       

Termín konání:         23. až 25. dubna 2010

Místo konání:           Zámecký statek Býkov u Plzně

Cílem konference byla prezentace vědeckých prací mladých vědeckých pracovníků.

Ve dnech 23. – 25. dubna 2010 se po dvouleté odmlce konal třetí ročník mezinárodní právní konference „Naděje právní vědy“, jejímž pořadatelem byla Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Cílem konference byla prezentace vědeckých prací mladých vědeckých pracovníků z širokého spektra jednotlivých právních oborů.

Po příjezdu účastníků byla konference slavnostně zahájena projevem děkana Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni JUDr. Jiřího Pospíšila, který vyzdvihl význam tohoto setkávání mladých vědců. Přítomné přivítal rovněž tajemník konference JUDr. Vilém Knoll, Ph.D.

Největší početní zastoupení zde měla již tradičně sekce věnovaná právní historii, o jejímž průběhu dále podrobněji pojednám. Témata příspěvků byla seřazena chronologicky; jejichž záběr byl široký, neboť příspěvky věnující se dějinám státu a práva sahaly od starověku až do dob nedávno minulých. Dopolední blok příspěvků zahájila studentka doktorského studia na PrF MU Mgr. Michaela Uhlířová, která účastníkům přiblížila soudní proces s aktéry harémového spiknutí proti Ramessovi III.. Římskému právu byly věnovány dva příspěvky od kolegů z olomoucké právnické fakulty. Mgr. Miroslav Frýdek, který se dlouhodobě zabývá římským právem trestním, analyzoval Crimen repetundarum, tedy zločin vydírání provincií jejich správci, a jeho zachycení v neprávních pramenech. Mgr. Frýdek rozebral jednotlivé repetundární kauzy dochované např. v Liviových Dějinách, Tacitových Letopisech či Dějinách Lucia Cassia Dia Coecceiana. Mgr. Petr Dostalík, Ph.D. srovnal pojem Cavillatio v řecké rétorice a římském právu. Ten byl velmi často používán rétory při řešení sporů a proto mu z tohoto důvodu věnovali pozornost i právníci klasického období římského práva. V rámci této sekce bylo nejméně prostoru věnováno období středověku. Mgr. Naďa Štachová, Ph.D. z PrF MU přednesla příspěvek na téma obligační právo ve světle českého diplomatického materiálu 13. století. Jediný zástupce z pražské právnické fakulty JUDr. Marek Starý, Ph.D.  nazval svůj příspěvek „Sondern allein an leib undt leben bestrafft“, ve kterém se zaměřil na právní aspekty zániku Frýdlantského vévodství v roce 1634, které náleželo Albrechtovi z Valdštejna. Dr. Jan Halberda z krakovské právnické fakulty byl prvním zahraničním přednášejícím; jeho příspěvek nesl jméno „The total failure of consideration in English common law (18th through 20th centuries)“. Tradičně velký ohlas u přítomných posluchačů vyvolal JUDr. Vilém Knoll, Ph.D. z Právnické fakulty Západočeské univerzity svým zajímavým vystoupením nesoucím název: „Meč soudní a meč katovský - symboly dvou spravedlností“. Příspěvek upozornil na dva významy různých mečů a na jejich symboliku. Meč soudní, užívaný na soudu, zejména při vynášení rozsudku, představoval symbol moci a nejvyšší soudní pravomoci, hrdelního práva (ius gladii) a byl tedy vyjádřením vznešené, „čisté“ spravedlnosti. Meč katovský pak byl nástrojem výkonu spravedlnosti. Přestože byl nástrojem legálního usmrcení odsouzeného pachatele, tak vzhledem k tomu, že sloužil k prolévání krve, měl styk s ním dehonestující následky (obdobně jako kontakt s katem). Jako první slovenský účastník konference vystoupil Mgr. Henrich Ostertag z Bratislavské vysoké školy práva, který se zabýval možnostmi vzniku konstituční monarchie ve středoevropském prostoru v průběhu 20. století.  JUDr. Pavel Salák, Ph.D. z PrF MU se věnoval zajímavé otázce, zda trest trvá i po smrti pachatele, neboť v historii trest neměl dosah jen na trvání života pachatele, ale často se vztahoval i k jeho smrti a dokonce i po smrti měl pachatel nést následky svého činu. Tak tomu bylo až do 19. století. Právní vědě v první československé republice se již ve svých odborných pojednáních tradičně věnuje JUDr. Ondřej Horák, Ph.D. z olomoucké právnické fakulty; nejinak tomu bylo i na této konferenci. Tentokrát svou pozornost zaměřil na Jaromíra Sedláčka a kauzu dědičných lóží ve Stavovském divadle. Ve svém vystoupení popsal osud sedmi dědičných lóží ve Stavovském divadle (původně Hraběcím Nostitzově), který do značné míry kopíroval národnostní napětí v našich moderních dějinách. Především se zaměřil na právní i společenské souvislosti meziválečných snah o získání těchto lóží z dědičného držení některých bývalých šlechtických rodin (Nostitz-Rieneck, Czernin-Morsini, Rohanové, Clam-Gallasové, Waldsteinové, Auerspergové a Thun-Hohenstein-Salmové).

Další příspěvek představoval výsledek česko-polské spolupráce mezi JUDr. Alenou Rundovou, Ph.D., LL.M  z PrF ZČU a  Weronikou Skutou z lublinské právnické fakulty. Příspěvek srovnal ústavní vývoj Československa a Polska v období před 2. světovou válkou. Mgr. Vendulka Valentová z PrF ZČU se věnovala zajímavé oblasti mapující činnost českých žen jako řádných posluchaček PF UK v Praze a jejich uplatnění v právních profesích v letech 1918-1938. Dopolední blok příspěvků uzavřel JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D., LL.M. Eur.Integration (Dresden) z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který se ve svém vystoupení zabýval změnami v pracovním právu, ke kterým došlo po zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Pozornost byla věnována jak právu autonomnímu, tak právu říšskému. Obecně bylo charakterizováno pojetí pracovního práva dle nacistické ideologie, systém nucené práce a omezení autonomie vůle ze strany státu v pracovněprávních vztazích. Závěr se zaměřil na omezení vůči židovským zaměstnancům.

Odpolední jednání v sekci zahájil JUDr. Petr Beránek, Ph.D. z PrF ZČU s poměrně kontroverzním příspěvkem mapující Tisův proces a jeho dopady na česko-slovenské vztahy, který vyvolal vášnivou diskuzi mezi českými a slovenskými účastníky konference. Poté následovaly tři příspěvky od polských hostů z Krakova: Mgr. Kamila Kędzierska – „Selected files of the Secret Council in Cracow County in the year 1948 – overview“; Mgr. Karol Siemaszko – „Prawo które służyło polityce. Komunistyczny mały kodeks karny w orzecznictwie Sądu Okręgowego w Krakowie w latach 1946 – 1950“; Dr. Władysław Pęksa – „The  similar history but different point of view? Reflection on the latest manuals of legal and constitutional history and Central European Countries in them“. JUDr. Ivana Šošková, PhD. z PrF Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici se ve svém příspěvku zaměřila na zánik právní úpravy zasnoubení v Československu, přičemž se snažila najít důvody a argumenty, proč se tento institut z nového rodinného práva úplně vytratil. Jednání sekce právních dějin ukončil JUDr. Michal Šejvl, Ph.D. z PrF ZČU s příspěvkem s názvem „O čem vlastně vypovídá historie různých listin práv?“

Samotná konference umožnila bohatou diskuzi k předneseným příspěvkům, která pokračovala i v kuloárech.  Letošní ročník konference „Býkov 2010 – setkání mladých vědeckých pracovníků“ přinesl mnoho zajímavých a podnětných informací a z tohoto setkání odjeli jeho účastníci s pocitem, že svůj čas smysluplně strávili. Přednesené příspěvky budou publikovány v postkonferenčním sborníku „Naděje právní vědy“. Setkání mladých vědeckých pracovníků na zámeckém statku Býkov se již stalo tradicí a nezbývá jen doufat, že Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni toto setkání za rok opět zorganizuje.

Jaromír Tauchen

III. ročník mezinárodní konference

D N Y  P R Á V A

18. - 19. listopadu 2009 v Brně

Téma: Tvorba práva v historickém vývoji

(katedra dějin státu a práva)

jazyk sekce: čeština, angličtina

odborný garant: doc. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc.

organizační garant: JUDr. Pavel Salák, Ph.D.

Historickoprávní sekce se soustředila na proměny v tvorbě práva. Zaměřila se na její subjekty v historickém vývoji, faktory, které ji v konkrétních situacích ovlivňovaly, a na její výsledky, tj. na jednotlivé prameny práva.

Termín pro vyplnění přihlášky a zaslání anglického resumé: 1. 11. 2009

Více informací na: http://dp.law.muni.cz

Konference: Politické procesy v Československu (1948 - 1989)

Program:

09,15 hod.                 Prezence účastníků

09,30 hod.                 Úvodní vystoupení

                                 JUDr. Petr Poledník, místopředseda představenstva ČAK

                                 JUDr. Iva Brožová, předsedkyně Nejvyššího soudu

                                 JUDr. Renata Vesecká, nejvyšší státní zástupkyně

10,00 hod.                Dopolední blok

                               „Role soudců v politických procesech“

                                Doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D, soudce NSS

                                „Některé aspekty politických procesů“

                                JUDr. Jindřich Urbánek, soudce Nejvyššího soudu

                                 „Advokáti v politických procesech“

                                JUDr. PhDr. Stanislav Balík, soudce Ústavního soudu

                                „Prokuratura ve službách komunistického režimu“

                                 JUDr. Jan Lata, Ph.D., státní zástupce MSZ v Brně

                                „Politická perzekuce učitelů právnických fakult“

                                Doc. JUDr. Karel Schelle, CSc., Doc. JUDr. Ladislav Vojáček,CSc. PrF MU

13,15 hod.               Oběd formou rautu

14,15 - 17,00 hod.   Osobní vzpomínky obětí politických procesů, diskuse      

Organizátor:          

Ústavní soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší soud, Veřejný ochránce práv, Nejvyšší státní zastupitelství, Česká advokátní komora, Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Termín konání:         úterý 20. října 2009

Místo konání:           plenární sál Nejvyššího správního soudu, Brno, Moravské náměstí 6

Setkání učitelů kateder dějin státu a práva (právních dějin)

tentokrát se zaměřením

Tradice české a slovenské právní vědy a výuky práva

Termín konání:         pátek 25. září 2009

Organizátor:            Katedra dějin státu a práva, Právnická fakulta MU

Místo konání:           Právnická fakulta MU v Brně, Veveří 70, Brno

Zpráva z vědeckého života - Setkání kateder právních dějin

Miroslav Frýdek [1] 

Dne 25. září 2009 se na Právnické fakultě Masarykovy univerzity uskutečnilo setkání vědecko – pedagogických pracovníků kateder právních dějin z právnických fakult z Plzně, Trnavy, Bratislavy, Olomouce a Brna.

Úvodní slovo pronesl vedoucí brněnské Katedry dějin státu a práva doc. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc., který shrnul cíl setkání – výuka právních dějin na právnických fakultách - a představil připravovaný recenzovaný sborník z tohoto setkání (redakční uzávěrka je stanovena na konec října 2009) na téma Česká a československá právní věda.

Hlavní referát konference měl dlouholetý právní historik prof. JUDr. Eduard Vlček, CSc., (Právnická fakulta Masarykovy univerzity) na téma Význam výuky právních dějin na právnických fakultách. Referát profesora Vlčka byl sledem úvah o právní historii jako vědecko-pedagogické disciplíně a právní historii jako pedagogickém předmětu. Základní otázku výuky viděl přednášející v tom, co má být přednášeno o předmětném období ve zkoumaném státě. Má se přednášet vývoj právních institutů a institucí v závislosti na vývojových změnách a do jaké míry je důležité se zabývat i obecnými dějinami? V aktuálně vydávané odborné literatuře je patrný odklon od dějin státu a jasný příklon k historii práva a  současně se potlačuje historie státu. Co když tento trend bude pokračovat? Nastane jen  výuka právních dějin bez návaznosti na dějiny státu a společnosti, budou přednášeny právní dějiny, ve kterých se bude přednášet o právních institutech, které se měnily v důsledku společenských změn, ale aniž bychom tyto změny přednášely?

Další část referátu byla věnována otázce, co jsou právní dějiny a proč jsou v učebním plánu na právnických fakultách? Profesor Vlček vyřkl smutný fakt, že v současné době jsou znalosti  posluchačů obecných dějin stále menší. Vyučující tak stojí před otázkou, zda je doučit obecné dějiny.

Poslední částí referátu pak byla ve znamení úvahy nad požadavkem právnické praxe, která po právnických fakultách vyžaduje výuku jen pozitivně-právních předmětů. Tento požadavek však profesor Vlček rázně odsoudil a odůvodnil  tím, že absolventi právnických fakult mají ovlivňovat praxi, tedy fakulta má ovlivnit právní praxi, a ne aby právní praxe ovlivnila výuku  na fakultě.

Po předneseném referátu se rozpoutala velice živá diskuse, ze které vybrány jen některé úvahy a postřehy. Prof. JUDr. Jozef Klimko, DrSc. (Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě), který vyzdvihl význam a důležitost státu nejenom obecně, ale především dnes, tedy v době, která se označuje jako doba „krize“, kdy stát více než jindy uplatňuje svou sociální ochranářskou úlohu. Jak poznamenal profesor Klimko, tak stát byl a stále je důležitým činitelem a jeho dějiny mají být vyučovány.

JUDr. et PhDr. Stanislav Balík (Ústavní soud ČR) vyzdvihl význam výuky právních dějin pro současnost, kdy (v době globalizace a sjednocené Evropy) může mít nyní brněnský advokát klienta ve Francii a bude mu jen ku prospěchu, když bude vědět, že existuje nějaký Code Napoleon. I praxe potřebuje znát dějiny včetně vývoje jiných právních řádů, což je především výhodou v nadnárodních advokátních kancelářích. Absolventi právnických fakult nejsou jen praktiční právníci, ale nastupují do diplomacie, do služeb zahraničních firem a investorů a musí znát obecné dějiny a dějiny států. Doktor Balík dále poukázal na důležitost právních dějiny, kterou dosvědčuje i časté užívání argumentum a historicam v rozhodnutích Ústavního soudu ČR. Doktor Balík se také vyjádřil k místu právních dějin ve výuce na právnických fakultách, neboť ty pomáhají studentům vyzrát, studenti v prvním ročníku, kteří mají kolem 18 let ještě nejsou dostatečně připraveni na pozitivní právo.

Mgr. Kamila Bubelová, Ph.D. (vedoucí Katedry teorie práva a právních dějiny Univerzity Palackého v Olomouci) vznesla do diskuse svůj dlouholetý pedagogický poznatek, a to nadchnout posluchače pro dějiny hned na začátku, uvádět příklady, představit jim dějiny jako něco živého.

JUDr. Vilém Knoll, Ph.D. (Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni) konstatoval, že studium na právnických fakultách má posluchačům poskytnout vědecký základ a na praxi je určena čekatelská doba v advokacii, justici apod. a tedy právní dějiny mají přinést posluchačům onen vědecký základ a patřičný rozhled.

JUDr. et. Mgr. Ondřej Horák, Ph.D. (Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci) se vrátil k požadavku praxe na výuku jen pozitivně-právních předmětů, který vidí jako krátkozraké řešení, neboť jedním ze základních poslaní univerzit je formování nových mladých právníků, kteří by měnili praxi k lepšímu a k tomu je zapotřebí především široký přehled, ke kterému ne malou mírou přispívá i výuka právních dějin a římského práva.

JUDr. Marta Kadlecová, Dr. uvedla příklad z praxe, kdy vedly neznalosti právní teorie a právních dějin v restitučních sporech a neznalost dekretů prezidenta republiky k průtahům  a velkým nákladům na vedení sporu.

JUDr. Pavel Salák, Ph.D. (Právnická fakulta Masarykovy univerzity) si posteskl nad mechanickým učením studentů a jejich neschopnost vnímat souvislosti. K tomu se vyjádřil i docent Vojáček, který tento nešvar označil jako „klipové vnímání světa“, tedy vnímání jednotlivostí bez vzájemné provázanosti.  Toto vnímání je důsledkem využívání internetu jako hlavního studijního zdroje, který však musí být doplněn četbou odborné literatury.

Docent  Vojáček shrnul diskusi tak, že vše prodělává změny, jako vysokoškolští pedagogové musíme předpokládat nevědomosti studentů, které se budou neustále zvyšovat, což je záležitostí nejen středních škol, ale tento fakt je rovněž zapříčiněn formou přijímacích testů na VŠ.

Po diskusi vystoupili  doc. JUDr. Karel Schelle, CSc. a JUDr. et. Bc. Jaromír Tauchen, LL.M.Eur.Int. (oba z Právnické fakulty Masarykovy univerzity), kteří představili novou společnost sdružující právní historiky The European Society for History of Law. Hlavním úkolem The European Society for History of Law je podporovat výzkum v oblasti právních dějin, romanistiky a dějin právního myšlení v různých evropských zemích. Předmět zájmu  tvoří především právní systémy a právní instituty, právní struktury, významné osobnosti právní historie, právní vědy a právního myšlení, římské právo a dějiny právního myšlení. Bližší informace  o této společnosti, možnosti členství a vydávaném odborném periodiku se dozvíte na webové stránce www.historyoflaw.eu.

Dalším bodem programu bylo představení činností jednotlivých kateder. Představitelé kateder seznámili účastníky setkání s činnostmi své mateřské fakulty a katedry. Zmínili vědecko-pedagogické obsazení pracovišť a informovali ostatní o povinně volitelných a výběrových předmětech.

Ze všech vystoupení zástupců kateder vybírám pro ilustraci činnost Katedry dějin státu a práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kterou představil její vedoucí, docent Vojáček. Jedná se o předměty pro zahraniční studenty programu ERASMUS, dále se zmínil o školící činnosti katedry pro učitele dějepisu základních a středních škol a představil probíhající paralelně se zmiňovaným setkáním první ročník letní školy Československé trestní právo v proměnách věků. Dále prezentoval CD ROM o historii fakulty, o výuce právních dějin a pedagogických pracovnících působících na fakultě včetně jejich bibliografie.

S nejnovějším výsledkem akreditační komise seznámila účastníky konference vedoucí katedry Teorie práva a právních dějin Univerzity Palackého v Olomouci doktorka Bubelová, která  se zmínila o modernizovaném studijním plánu, jenž byl pro olomouckou  právnickou fakultu schválen na 8 let a který podstatně rozšiřuje výuku římského práva.

Závěrečné slovo pronesl opět vedoucí hostitelské katedry, docent Vojáček, který shrnul  důležitost právněhistorických předmětů při formování mladých právníků.

Je škoda, že se těchto velice debatně živých setkání neúčastní i kolegové z jiných kateder. Snad tento článek z vědeckého života upoutá pozornost i pedagogů z pozitivně-právních kateder a uznají, že právní historie a všechny obory k ní patřící mají svou nezastupitelnou úlohu ve vzdělávání „právnického dorostu“ a i následně v právnické praxi.

Nezbývá než jen doufat, že snahy o omezení výuky právních dějin jsou jen jakýmsi novodobým trendem, který se sám zahubí a těm, kteří snad o zrušení výuky právních dějin přemýšlí ať neustále zní v uších slova, která do svých Stručných dějin všech válek napsal Florus: „Exstincta parum fideliter incendia maiore flamma reviviscunt“, tedy „Špatně uhašený oheň vzplane větším plamenem“.

[1] Mgr. Miroslav Frýdek, asistent pro předmět Římské právo, Katedra teorie práva a právních dějin Univerzity Palackého v Olomouci. Doktorand pro obor Dějiny práva a římské právo na Právnické fakultě  Masarykovy univerzity.

Letní škola:

Československé trestní právo v proměnách věků 

Cílem letní školy bylo  poskytnout studentům určitý ucelený přehled o vývoji našeho trestního práva od nejstarších dob do r. 1989.

Oranizační výbor: JUDr. Pavel Salák, Ph.D.; JUDr. et Bc. Jaromír Tauchen, LL.M.Eur.Int.; JUDr. Eva Žatecká, Ph.D.; Mgr. Kateřina Přepechalová

Termín konání:         22. - 25. září 2009

Místo konání:           Právnická fakulta MU v Brně, Veveří 70, Brno

Organizátor:            Katedra dějin státu a práva, Právnická fakulta MU

Přednášejícími byly především akademičtí pracovníci a doktorandi PrF Masarykovy univerzity /doc. JUDr. L. Vojáček, CSc.;  JUDr. P. Salák, Ph.D.; JUDr. E. Žatecká, Ph.D.; JUDr. et Bc. J. Tauchen, LL.M. Eur.Int.; Mgr. N. Štachová; Mgr. K. Přepechalová/, dále pak Západočeské univerzity v Plzni /JUDr. V. Knoll, Ph.D.; JUDr. M. Šejvl, Ph. D./, Univerzity Palackého v Olomouci /JUDr. O. Horák, Ph.D.; Mgr. M. Frýdek/, Trnavské univerzity v Trnavě a univerzity /SK/ /JUDr. et Mgr. Adriana Švecová, Ph.D./ a univerzity v  Katowicích /PL/ /Mgr. Daniel Korbel/.

Letní škola "Československé trestní právo v proměnách věků" byla určena všem studentům právnických fakult magisterských popř. bakalářských, či doktorských programů. Vedle obecných přenášek přibližujících daná časová období /např. doc. Vojáček – Trestní právo v 17-18. stol./ či speciální oblasti /JUDr. Salák – Vojenské trestní právo/, však byla studentům představena i témata, na něž se daní přednášející specializují /N.Štachová – Vražda novorozeněte podle Brněnské knihy písaře Jana/. Student tak vedle uceleného přehledu mohl sledovat, jaká mravenčí práce  stojí za syntézami a jak postupuje vědec při práci s pramenným materiálem. Názornou ukázku vědeckých postupů /především heuristiky a kritiky materiálů/, tak mohou absolventi školy využít i v budoucnosti, až sami budou psát diplomové či jiné závěrečné práce.

Součástí letní školy byla i přednáška zaměstnanců věznice v Kuřimi, která se u studentů těšila velké pozornosti a vyvolala dlouhou diskuzi o problematice vězeňství a vězeňské služby u nás. Stejně tak se velkému zájmu těšil i doprovodný program – především filmy Kladivo na čarodějnice a Ex offo a následná diskuse k nim.

Letní škola se těšila značnému zájmu, především z řad studentů MU. Původní kapacita letní školy byla navýšena na 65 účastníků, přesto však muselo být ještě několik zájemců odmítnuto.

Zprávu zpracoval:

JUDr. Pavel Salák, Ph.D.